6. TEXbraille – Systém pro sazbu slepeckého písma

Ing. Roman Berka, Ing. Robert Moucha, Praha

V době dnešních informačních technologií získává, za určitých předpokladů, mnohem lepší přístup k informacím i nevidomý člověk. Opačný problém, tedy možnost produkování informace (zde se uvažuje především způsob písemného projevu a vytváření dokumentů), jak se ukazuje není až tak uspokojivě vyřešen. Jedním z přístupů je hlasové ovládání dnešních grafických uživatelských rozhraní (viz. kapitola 10). Pokud však jde o sazbu textu, je zvládnutí této problematiky s použitím dnes běžných textových procesorů typu MS Word netriviální záležitostí i člověka se zrakem. Nabízí se však jiná cesta využívající poměrně starý, ale velice flexibilní sázecí systém TEX. Jeho výhodou je, že text pro sazbu se připravuje v libovolném editoru, který produkuje tzv. “čistý” text bez vkládání dalších pomocných symbolů. Další výhoda je, že během zpracování textu systém automaticky aplikuje pravidla a konvence v závislosti na typu dokumentu, což musí u tzv. WYSIWYG (What You See Is What You Get) editorů provádět autor sám.

Flexibilitu systému TEX dokazuje aplikace popsaná v této části. Problém, který je zde řešen spočívá v převodu běžného textu na ekvivalent v Braillovu písmu a jeho sazbu. Jelikož TEX je v podstatě jakýsi programovací jazyk, je i tato aplikace napsána v tomto jazyce.

6.1 K čemu slouží TEXbraille?

TEXbraille je určen zejména k sazbě textů, které mají pomoci při výchově učitelů slepeckého písma. Tyto texty mají řádky střídavě napsané v Braillově a v obyčejném písmu tak, že odpovídající znaky jsou sázeny nad sebou a umožňují tak rychlou vizuální kontrolu.

Druhou možností využití je sazba obdobná předchozí, ale s tím rozdílem, že namísto obyčejných znaků jsou sázeny mezery, tedy prázdné znaky. Toho se dá s výhodou využít při sazbě cvičení, kdy žáci mají sami doplnit význam jednotlivých znaků.

Třetí, neméně významnou možností, jak využít představovaný systém, je použití samotného fontu pro sazbu holého textu v Braillově abecedě.

6.2 Obsah jednotlivých souborů

Celý systém pro sazbu slepeckého písma v TEXu je složen z následujících souborů :

blind.sty - Nejdůležitější soubor, ve kterém jsou všechna makra.
braille.mf – Tento je také důležitý, neboť obsahuje zdrojový kód pro generování Braillova fontu.
braille.tfm – Metrika k Braillovu fontu.
priklad.tex – Příklad použití maker.
braille.tex – Obsahuje text, který právě čtete.

6.3 Jak je TEXbraille napsaný?

Protože v TEXu jsou zalamovány celé odstavce najednou a informace o jednotlivých řádkách se nikde neukládají, nejde předem zjistit, které znaky budou na určité řádce. Proto se situace stává poměrně složitou, a jediné řešení, bylo brát postupně za sebou všechna písmena vstupního textu, každý jednotlivý znak dát postupně v obou fontech do dvou hboxů, ty pak uložit nad sebe do vboxu a tyto vboxy postupně skládat do jediného hboxu, jehož obsah se pak na konci makra zalamuje. Navíc si makro musí hlídat, jestli sází malá písmena, číslice, velká písmena apod. Protože si makro dělá vlastní parsing vstupního textu, musí nastavit catcode mezery a terminátoru řádky na hodnotu pro aktivní znaky, jinak bychom dostali výstup bez mezer. Další nepříjemný problém je, že v okamžiku použití maker TEXbraille nelze používat žádné řídící sekvence TEXu.

6.4 Jak se TEXbraille používá?

Na místě, kde se začíná makro využívat, je nutno vložit do textu příkaz \input blind.sty. Makra nejsou příznivě nakloněna používání řídících sekvencí nebo dokonce příkazu \par.

Sazba Braillovým i obyčejným fontem se provádí v prostředí

\bblind

Tento text bude vysázen oběma fonty.

eblind

Chceme-li získat text ve slepeckém písmu s vynechanými řádky, stačí napsat:

\boddva

Tento text bude vysázen jen Braillovým fontem s vynechanými řádky.

\eobdova

Ukázku použití maker obsahuje příloha B.

6.5 Stručně o fontu braille.mf

Tento font obsahuje všechny znaky Braillovské abecedy. Velikost kuželky znaku je 6 mm na šířku a 10 mm na výšku. Číslicím byly přiřazeny znaky shodné s první řádkou tabulky Braillova písma, tj. jejich skutečné znaky bez prefixu. Rovněž velká písmena mají znak stejný jako jejich minuskule. Všechny znaky odpovídají svým ASCII hodnotám, s výjimkou těchto znaků, na které ASCII-tabulka nepamatovala :

1. znak se všemi šesti body

2. prefix číselného znaku

3. prefix řeckého malého písmene

4. prefix řetězce velkých písmen

5. prefix malého písmene

6. prefix řeckého velkého písmene

7. prefix velkého písmene

Podrobnější informace viz. přímo soubor braille.mf

6.6 Shrnutí

Systém maker TEXbraille představuje jakousi fázi vývoje prostředků pro sazbu textu, v oblasti uživatelských rozhraní pro nevidomé. Jeho aplikace se zatím z technických důvodů omezuje pouze na černotisk, neboť současný tisk černotisku a plastického Braillova písma na jedné tiskárně nebyl vyřešen (mimo velké tiskárny pro sériový tisk). Nicméně sazba braillova písma v TEXu je problém, který je řešen na více pracovištích i v České republice, proto má stále větší smysl se mu věnovat.

Příloha B

Ukázka použití balíku maker TEXbraille

Následující text vznikl použitím prostředí \bblind \eblind :

\bblind

Toto je pokusný text, tady je ŘETĚZEC velkých písmen.

Měla by samozřejmě fungovat i čeština v kódu ISO-LATIN 2.

Tady je samostatná číslice, např. datum 9.dubna, tady je řetězec číslic, například letopočet 1918.
\eblind

ukázka písma

PŘEDCHOZÍ KAPITOLA OBSAH NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA