2. Grafická komunikace člověk – počítač pro nevidomé a slabozraké osoby

Doc., Ing. Pavel Slavík, Praha

2.1 Cíle projektu a jejich naplnění

Ve specifikaci projektu byl kladen důraz především na dva aspekty:

Provést určité shrnutí aktivit prováděných ve světě týkajících se komunikace postižených osob (v našem případě především zrakově) s počítači.
Vytvořit několik programových produktů, které by zrakově postiženým osobám měly usnadnit práci s počítačem včetně jeho využití pro činnosti kompenzující jejich postižení.

2.1.1 Srovnání se situací ve světě

Ve světě je věnována stále větší pozornost postiženým spoluobčanům. Cílem je umožnit plnohodnotný život v   takové míře, aby pokud možno co nejméně byli hendikepováni svým postižením. Tato snaha má mnoho forem. Jednou z  forem je právě maximální usnadnění komunikace s  počítači. Jde o to, aby i postižení občané se mohli podílet na všech výhodách, které počítače přinášejí. Týká se to především nových komunikačních technologií. Proto byl v   roce 1996 v   USA přijat nový zákon (Telecommunication Act), který ukládá provozovatelům telekomunikačních služeb celou řadu povinností. V rámci přípravy zákona byla v   březnu 1995 ustavena organizace pod názvem Disabilities Issues Task Force podléhající federální komisi pro komunikace (Federal Communication Commission). Organizace má za úkol koordinovat aktivity v   uvedené oblasti a pravidelně publikovat materiály o provedených akcích a dosažených výsledcích.

Zajímavým údajem je i informace o motivaci, proč jsou tyto aktivity prováděny. Na prvním místě jsou pochopitelně morální faktory (usnadnění života postiženým apod.). Dalším důležitým faktorem je i ekonomická stránka věci. V USA žije asi 50 milionů postižených osob. Značná část z  nich by si zakoupila nejrůznější telekomunikační zařízení za předpokladu, že jsou navržena a vyrobena tak, že se jim s  nimi bude dobře pracovat. Tím vzniká velký segment trhu, který je třeba pokrýt. Poskytnutím telekomunikačních prostředků postiženým občanům prudce stoupne jejich možnost přístupu ke vzdělání, což má za následek mnohem širší možnosti jejich uplatnění. Oba posledně uvedené aspekty mají tak výrazný ekonomický dopad.

Hovoří-li se o telekomunikacích, pak stále většího podílu v   těchto diskusích nabývají otázky týkající se informační superdálnice a otázky související. Zde je obzvláštní pozornost věnována právě nevidomým a zrakově postiženým osobám. To je způsobeno tím, že převažujícím prostředkem pro komunikaci s  počítačem jsou grafická uživatelská rozhraní (GUI). V této oblasti bylo ve světě již mnoho vykonáno, nicméně pokračující prudký rozvoj v   této oblasti přináší stále nové a nové problémy.

V příloze budou uvedeny některé odkazy na témata zpracovávaná výše uvedenou komisí. Zde je nutno říci, že aktivity uvedeného typu nejsou prováděny pouze v   USA, ale i v   zemích Evropské unie. V rámci evropských projektů je řešena obdobná tématika, avšak s  důrazem na evropské podmínky. V příloze jsou uvedeny některé odkazy na ukončené nebo běžící projekty. Z uvedeného vyplývá, že komunikaci mezi počítačem a postiženými osobami je ve světě věnována prvořadá pozornost. Proto také jedním z  cílů projektu bylo alespoň částečné zmapování probíhajících aktivit. V souvislosti s  očekávaným vstupem České republiky do Evropské unie bude tak třeba podstatně rozšířit výzkum a vývoj prostředků, usnadňujících komunikaci s  počítačem postiženým spoluobčanům.

Zde je na místě malá poznámka: řešitelský tým byl tvořen pracovníky vysoké školy technického směru. Proto také vytvořená řešení a přístup k  nim měl většinou podobu přístupu k  řešení technického problému. Řešitelé jsou si vědomi, že řešený problém je mnohem složitější a že zde hrají významnou úlohu faktory psychologického, lékařského a dalších typů. Nicméně dle názoru řešitelského týmu mohou předkládaná technická řešení vytvořit velmi dobrou bázi pro další zkoumání v tomto směru.

2.1.2 Výsledky projektu

Vzhledem k tomu, že řešení problémů se zúčastnilo množství řešitelů, bylo náplní této části projektu řešení řady dílčích projektů, které v řadě případů spolu těsně souvisely. V dalším budou tyto dílčí projekty vyjmenovány. Podrobnější dokumentace k dosaženým výsledkům se nachází v dalším textu této zprávy.

Prvním výsledkem projektu bylo vytvoření prostředku pro kreslení jednoduchých schémat. Zde se jednalo o prostředky, které by nevidomému uživateli umožnily interaktivní tvorbu obrázků uvedeného typu s následnou kontrolou a s možností modifikace obrázku. Jedná se zde v určitém smyslu o opačnou úlohu, než bývá zvykem: cílem není zprostředkovat grafickou informaci nevidomému uživateli, ale naopak nevidomý uživatel vytváří sám grafickou informaci. Vytvořený produkt byl otestován v praxi a prokázal svou použitelnost.

Na uvedený systém navazuje další modul, který umožňuje výstup grafické informace ve formě přijatelné nevidomému uživateli. Jedná se o případ, kdy vytvořené schéma je převedeno do formy snímatelné hmatem nevidomého uživatele. Jde zde buď o výstup na speciální tiskárnu nebo o výstup na tzv. Braillský řádek, což je podlouhlá matice s bodovými elementy, které buď vystupují nebo nevystupují na povrch základní plochy zařízení. Tento řádek tak může sloužit jako jakési malé okno, kterým uživatel může pohybovat po ploše obrázku.

Dalším dílčím projektem byla tvorba konverzních programů konvertujících Braillovo písmo do černotisku. Zde se naskenovaná předloha zpracovává programem, který tento vstup písma převádí do běžného písma. Tento úkol souvisel se skutečností, že v České republice na rozdíl od mnoha jiných zemí nemohou nevidomí podávat písemnosti na úřadech v Braillově písmu. Uvedený modul by tento problém měl alespoň částečně řešit.

Jiný problém je možnost hlasové komunikace s programy, respektive zařízeními ovládanými počítačem. V současné době existuje celá řada volně šířených programů umožňujících se základním hardwarovým vybavením určitou základní (i když ne příliš kvalitní) komunikaci v hlasové formě. V rámci projektu byly provedeny základní experimenty i s profesionálními zařízeními vykazujícími podstatně lepší parametry. Kromě toho v rámci navazujících projektů byl proveden i výzkum nových algoritmů pro rozpoznávání řeči.

Velkým problémem pro nevidomé je navigace v neznámém prostoru. Tradičním přístupem je vytištění orientačního plánku na tiskárně pro Braillovo písmo. Tento způsob je však velmi nepružný a také finančně náročný. Progresivnějším řešením je vytvoření počítačového modelu daného prostředí (nádraží, nemocnice, úřad apod.). Nevidomý uživatel má tak možnost pomocí počítače trénovat orientaci v neznámém prostředí. Prozatím existuje řešení v základní formě. Toto řešení je však možno dále rozvíjet (například začleněním třírozměrného zvuku, což umožní nevidomému podstatně zlepší orientaci v prostředí). V naznačené podobě se tak jedná o určitou virtuální realitu pro nevidomé.

Od výše uvedeného řešení je pak již jen krok k  myšlence, jak by mohl nevidomý být navigován v neznámém prostředí údaji z počítače. Tyto údaje by byly odvozovány z počítačového modelu prostředí, dále z údaje o cíli a okamžité poloze uživatele. Největším problémem je určení okamžité polohy uživatele. Existuje celá řada možných přístupů, které však nedávají potřebnou přesnost. Proto v rámci projektu byl vyvinut prototyp zařízení, které takové snímání polohy uživatele umožňuje. Popis zařízení a zkušenosti s ním nabyté jsou v příslušné části zprávy.

PŘEDCHOZÍ KAPITOLA OBSAH NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA