Chcete si užít léto a naučit se něco nového? Zkuste nejlepší sport léta pro zrakově postižené - windsurfing! Tento atraktivní vodní sport umožní zrakově postiženému sportovci prožít spoustu nevšedních zážitků a naučit se mnoho užitečných dovedností. Windsurfing rozvíjí stabilitu na surfařském plováku, kde vodní hladina v létě je zárukou příjemných a žádoucích kolizí (pádů). Jízda a vlastní manévry s plachtou na rozlehlé vodní ploše pod vedením traséra umožní vzrušující pocity a učí zrakově postiženého využívat v prostorové orientaci specifické situace (využití směru slunečného světla a tepla, směru větru a přesné lokalizace zvuku).
Tandem Brno je v kontaktu se školou windsurfingu Mgr. Aleše Kaczura na "Pálavě" u Novomlýnské nádrže. Škola je vybavena tak, aby umožnila surfovat úplným začátečníkům i pokročilým, statným mužům i křehkým dívkám. V minulosti tento kurz úspěšně absolvovala i nevidomá studentka (současná předsedkyně sdružení Tandem Brno). Výcvik začíná teorii, nácvikem stability a manévrů na suchu a potom samotným výcvikem na vodě pod vedením instruktora.
V srpnu roku 2004 jsme organizovali první setkání pro začínající a zajímající se o tento sport. V rámci této několikadenní akce absolvovalo základní kurz prvních pět nadšenců. Doufáme, že se naše řady opět rozšíří i v srpnu tohoto roku. (Všechny zájemce můžeme potěšit tím, že Tandem Brno již vlastní windsurfing.) Ovšem letní dovolená na surfech v prostředí přírodní rezervace Novomlýnských nádrží znamená nejen seznámit se s atraktivním sportem. Na své si přijdou i milovníci turistiky, cykloturistiky a znalci vína.
PhDr. Regina Konrádová, konradova@braillnet.cz
Text o sekci Vodní turistika ve formátu doc včetně obrázků (216,5 kB).
Vodáctví jako takové má v naší zemi dlouhou tradici. Díky tomu, že od konce vlády Karla IV. nevlastníme moře, jsme nuceni přepravovat náklady i cestující pouze po vodách našich řek. Jen si vzpomeňte na Eduarda Štorcha a jeho dobrodružství Na Veliké řece. Už naši předkové v době bronzové přiváželi na lodích své zboží, které měnili za kožešiny.
Řeky měly pro lidstvo vždy veliký význam. Ať již z důvodu obživy a vláhy pro zemědělství, tak z obchodního a dopravního hlediska. V předválečné době, kdy vodu nebrzdily přehrady, zvláště kvetl obchod s dřevem. Tehdy se velké kmeny svazovaly do vorů a splavovaly se z lesů po řekách do velikých měst. S výstavbou vodních děl na řekách a s rozvojem železniční a automobilové dopravy však vorům odzvonilo. Přesto byli stateční voraři svým způsobem historickými předchůdci dnešních vodáků.
Proč nás to každý rok pohání k břehům řek na travnatá tábořiště a proč nasedáme každý den do lodí a ženeme se s proudem od jednoho místa k druhému? Možná je to touha poznávat nové lidi a nová místa. Možná to je touha vyzkoušet své schopnosti a vytrvalost „v boji“ s vodou v peřejích. Možná je to ten klid a pohoda při slunění na pohupující se lodi v tiché zátoce. Možná je to představa velkého sportovního výkonu a možná, že to je jen prostá touha překonat sám sebe a pokusit se aspoň trochu vrátit ke svým kořenům a podstatě člověka.
Vodáctví má celou řadu vhodných hledisek, proč by mělo být provozováno právě těžce zrakově postiženými. Rytmický a harmonický pohyb lodi spojený s doprovodnou sluchovou stimulací je naprosto nenásilnou, ale zato vysoce účinnou formou pohybové a sociální rehabilitace. Plavba po proudící řece uspokojuje bezpečnou formou zvýšenou potřebu pohybu, kterou zrakově postižení pociťují v důsledku svého handicapu. Zároveň přináší uvolnění a relaxaci. Pádlování rozvíjí pohybovou koordinaci a obratnost. Posilují se hlavně ruce, ramena a záda. V náročnějších úsecích se zapojují i stehna a břišní svaly.
Pobyt v kolektivu své vlastní posádky, ale i v přátelském prostředí vodáků, s sebou přináší nutnost zvládání řady potřebných, často i každodenních praktických dovedností, které se během plavby nutně dále rozvíjejí (jde například o schopnost orientace ve vlastních věcech, balení, příprava jídla, rychlá adaptace na měnící se počasí a prostředí a mnoho dalších).
Představíme-li si tok našich nejpopulárnějších řek, vytanou nám na mysli také nejkrásnější města, která se na jejich březích budovala. Za všechna snad mohu jmenovat alespoň má nejoblíbenější, jako je Český Krumlov a Rožmberk ležící na Vltavě, Tábor a Bechyně tyčící se nad Lužnicí, Loket a Karlovy Vary nad šumící Ohří. Cestování po řece s sebou přináší také částečně turistiku a poznávání historických i přírodních památek daného regionu.
První výprava pod vlajkou Tandemu se uskutečnila v prvních červencových dnech roku 2004. Zahajovali jsme na řece, která je téměř vodáckou mekkou, na Lužnici. Pětidenní putování vedlo z Veselí nad Lužnicí až kousíček za Bechyni. I přes značnou nepřízeň počasí se čtrnáctičlenná posádka obou lodí nevzdala a překonala tak veškeré nástrahy této řeky. Podrobný zápis z každého dne je na věčnou památku všech účastníků a pro inspiraci nových plavčíků zapsán v lodním deníku.
Druhá výprava v počtu deseti členů vyplula v roce 2005 z Kynšperka nad Ohří a po pěti dnech se dostala do Vojkovic. Ohře, která protéká severozápadním regionem, nás provedla nejen historickými městy (Loket, Karlovy Vary), ale také krásnými přírodními scenériemi (Svatošské skály, peřeje Hubertus aj.).
Třetí, zatím poslední výprava, v roce 2006 splula pro nedostatek vody v ostatních řekách naší náhradnici – Vltavu. Tuto cestu (nejbohatší na historické památky) jsme v počtu jedenácti zahájili ve Vyšším Brodě a zakončili v Boršově nad Vltavou. První polovinu plavby nám sice nebe posílalo více mokrého materiálu (nejspíš, abychom nedrhli loděmi o dno), ale protože jsme se nedali, užili jsme v druhé polovině i sluníčka. Navštívili jsme Rožmberk nad Vltavou, Český Krumlov a klášter Zlatá Koruna. To vše nám počáteční strasti jistě plně vynahradilo.
Bude to již historicky čtvrtá tandemová plavba. Pokusíme se do našeho seznamu doplnit novou – námi ještě nesjetou řeku – Sázavu!
Termín je stanoven na začátek letních prázdnin v týdnu od 9. 7. do 15. 7. 2007. V této době už bude pryč nával vodychtivých zaměstnanců, kteří rádi využívají červencové státní svátky, a ještě by sluníčko nemuselo stihnout vysušit koryto této celkem mělké řeky. V případě nedostatku vody samozřejmě neházíme flintu do žita, protože vlídná přítelkyně Vltava má pro nás vždy otevřenou náruč v podobě náhradnice. Proto neváhejte a dopředu si zamlouvejte pro sebe místa v lodi. Letošní plavba oproti všem předchozím bude totiž zcela v novém hávu – mění se počet dnů, počet lodí, způsob splutí a …! Ale to bych dopředu prozrazovala příliš. Ne ne, ještě vás nechám chvíli napínat a více prozradím o chvilku později.
Místa v lodi – jako ostatně každý rok – přednostně obsazují členové Tandemu a pak ti nejrychleji přihlášení. Tak na to nezapomínejte – sluneční paprsky nás už lechtají na nose a volají, že léto se už blíží.
Na třech řekách plulo na šesti lodích 37 vodáků. 17 z nich bylo těžce zrakově postižených, 1 těžce tělesně postižený (vozíčkářka), 16 průvodců, 1 dítě a 2 vodicí psíci. Všech tří plaveb se zúčastnili pouze dva stejní lidé.
Putování je rozděleno do pěti až šesti přiměřeně náročných etap, které jsou každý večer zakončeny na veřejném tábořišti nebo v kempu. Většina věcí, jako stany, spací pytle, osobní zavazadla a podobně, jsou převážena doprovodným vozidlem. Minimum nezbytných osobních věcí (peněženky, doklady, fotoaparáty, toaletní papíry, sušenky aj.) se naloží do proti vniku vody odolných lodních pytlů, které budou po celou dobu plavby s námi na lodích.
Letos se bude Sázava sjíždět pouze na jednom raftu typu COLORADO pro šestičlennou posádku. Ten je určen pro nováčky a naprosto nezkušené účastníky plavby - protože i ti mají u nás dveře otevřené. Pro všechny, kteří již mají alespoň základní zkušenosti a už s námi pluli, je v letošním roce připravena zážitková premiéra – několik lodí typu PÁLAVA pro dvoučlenné posádky.
Na palubě COLORADA vládne pevnou rukou zkušený kapitán, který sedí vzadu s kormidelníkem. Háček na přídi lodi hlásí kameny, kmeny, vodní víry a jiné nástrahy v řece. Posádka sedící uprostřed je pak hlavní poháněcí silou celé lodi. (Všichni samozřejmě pádlují stejnou měrou a na lodi se nikdo neulejvá.) Z rozložení posádky jasně vyplývá, že kapitán, kormidelník a alespoň jeden háček musí být nezbytně stoprocentní koukavec. U ostatních členů zraková vada není žádným problémem.
Na PÁLAVĚ jsou pouze dva lidé – vidící kormidelník vzadu sleduje řeku a řídí loď. Háček vpředu pádluje a řídí se jeho pokyny. Při dobré spolupráci a alespoň částečných zkušenostech může být háček i zcela nevidomý.
Pro ty, kteří se i na raftu COLORADO lépe cítí ve větší jistotě a bezpečí, budou na obou lodích připraveny plovací vesty a ochranné helmy.
Háčkové na PÁLAVÁCH budou mít vestu i helmu připravenou k povinnému použití.
Do povinné osobní výbavy každého člena posádky patří:
Každý, kdo touží odrazit s námi od břehu, musí zvládat alespoň částečně plavecké umění. Rozumí se tím orientace ve vodě a uplavání alespoň několika temp.
Olga Buriánková, buriankova@tyfloservis.cz