8. Převod rastrových obrázků do rastru Braillova písma

Ing. Lukáš Mikšíček, Praha

Vzhledem k tomu, že grafická informace získává stále větší prostor při komunikaci člověk počítač, zabývali jsme se i možností výstupu rastrových obrázků ve formě vhodné pro nevidomé uživatele. Při řešení tohoto problému jsme vycházeli z už existujícího hardwaru, který je relativně snadno dosažitelný na našem trhu (odhlédneme-li od ceny). Pro interaktivní komunikaci se používá tzv. Braille display – většinou jeden řádek textu na monitoru počítače je zobrazen na tomto zařízení v Braillově písmu a pomocí ovladačů je možné zobrazovat řádek po řádku obsah monitoru. Další periferií je tiskárna, schopná vytlačovat body plasticky do papíru.

Kromě technických problémů spojených s výstupem dat na neobvyklé periferie, jsme museli řešit i problém vhodnosti vstupních dat. Jakýkoli obrázek, kresba nebo fotografie, který pomocí perspektivy zobrazuje trojrozměrný prostor, bude i po nejdokonalejším převodu do formy, kterou může nevidomý vnímat, naprosto nesrozumitelný. Deformace způsobené zobrazením trojrozměrného obrazu do dvou rozměrů, vzájemné překrývání předmětů a fakt, že nevidomý může takový obraz vnímat hmatem jen po částech naprosto znemožňují správnou interpretaci takových obrázků. Periferie, které jsme měli k dispozici byly schopny zobrazovat jen "černobílé obrázky". Převod barevných obrazů na černobílé není problém, je jenom třeba dát pozor, jaká metoda se použije. Naprosto nevhodný je tzv. dethering, metoda, která barvu nedostupnou na daném výstupním zařízení nahradí vzorem složeným z černých a bílých teček. Tato metoda počítá s pohledem "z dálky", takže se sousední tečky slijí do požadovaného odstínu. Tento jev samozřejmě při "prohlížení" obrázku hmatem po malých částech, nemůže nastat.

Pro interaktivní prohlížení rastrových obrázků jsme plánovali využít Braille display, ale do dnešního dne se nám nepodařilo získat od výrobce komunikační protokol. Mohli jsme proto pouze simulovat výstup na grafickém displeji. Už z této simulace je však zřejmé, že rastr 4x80 bodů není pro prohlížení grafiky nejvhodnější. Lepších výsledků by bylo možné dosáhnout s rastrem přibližně čtvercovým. Princip prohlížení je velice jednoduchý. Uživatel pohybuje pomocí kurzorových kláves po prohlíženém obrázku okénkem (v našem případě o rozměru 4x80 bodů) a toto okénko se průběžně zobrazuje na Braille displeji.

Tisk obrázků na tiskárně Braillova písma s sebou nenese téměř žádné obtíže, tiskárna Everest, kterou jsme měli k dispozici totiž podporuje grafický výstup. Úpravu obrázků do podoby vhodné pro tisk jsme prováděli pomocí běžných grafických programů. Převod barevných obrázků do černobílé formy bohužel není možné úplně automatizovat a je potřeba vizuálně kontrolovat výsledek. Jedinou nevýhodou tiskárny je její malé rozlišení. Pro tisk Braille písma je naprosto dostatečné, ale pro grafiku je téměř na hranici použitelnosti. Pro Braille tiskárnu vznikl jednoduchý program, vlastně ovladač, schopný výstupu jak na tiskárnu, tak do souboru, takže se dá použít pro dávkové tisknutí z přinesených souborů (to je vzhledem k ceně tiskárny asi ten nejpravděpodobnější způsob použití). Ve verzi pro tisk do souboru je program snadno přenositelný na různé počítačové platformy. Následující obrázek představuje schéma toku grafické informace od běžného formátu až po rastr Braillova písma.

ukázka převodu obrázku

Obrázek 8.1: Převod obrázku do rastru Braillova písma

Popisovaný grafický výstup může najít uplatnění pro výstup schémat (a podobných obrázků), vytvářených programovým produktem popsaným v další kapitole.

Po zhodnocení výsledků se v obou případech ukázalo, že nejlepší výsledky jsou pro čárové kresby např. grafy, schémata apod. Tato část projektu se zabývala využitím dnes běžných periferií. Ukázalo se, že pro zobrazování grafiky nemá Braille display dostatečné rozlišení, což vadí zejména u složitějších obrázků. Pro tento účel bychom pravděpodobně museli vyvinout specializovanou periferii.

PŘEDCHOZÍ KAPITOLA OBSAH NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA