5. Legislativa

5.1. Právní prostředí
5.2. Provozované stavby

Samostatný pohyb a orientace nevidomých i slabozrakých se uskutečňuje převážně v prostředí, které vzniklo stavební činností, např. v budovách, po komunikacích, plochách, prostranstvích. Pro vytváření staveb všech výše zmíněných druhů platí celá soustava zákonných (zákony) a podzákonných předpisů (vyhlášky, normy, technické podmínky pro výrobky a pod.) Závazné jsou podmínky a opatření daná zákonem a jeho prováděcími vyhláškami.

5.1. Právní prostředí

Základním zákonným předpisem v oblasti stavebních činností je zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který byl v průběhu doby několikrát měněn, doplňován a novelizován, v úplném znění byl stavební zákon vyhlášen zákonem č.197/1998 Sb. Další pozdější změny stavebního zákona se netýkají zdravotně postižených a jejich zájmů. Na tento předpis navazují prováděcí vyhlášky č.131/1998 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, vyhláška č.132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, vyhláška č.137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č.174/1994 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. V hlavním městě Praze navazuje na stavební zákon vyhláška č.26/1999 hlavního města Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, která v Praze platí namísto vyhlášky č.137/98 Sb.

5.1.1. Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) v úplném znění vyhlášen zákonem č. 197/1998 Sb.

V stavebním zákoně jsou z hlediska užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (mezi ně patří i nevidomí a slabozrací) podchycena především správní řízení (§35,37 - územní rozhodnutí; §66 - stavební povolení; §68 - změny stavby; §81 - kolaudace stavby) včetně ověření a zkoumání dokumentace předložené v průběhu těchto řízení (§62,odst.1, písmeno b) používání výrobků pro stavby (§47), státní stavební dohled (§98, § 99) i obecné technické požadavky zajišťující přístupnost a užívání staveb výše zmíněnou skupinou osob (§138a).

Jako nejdůležitější se jeví ustanovení §98, §99 a §138a a proto jsou zde uvedeny v úplném znění.

§ 98

Státní stavební dohled

Státní stavební dohled zajišťuje ochranu veřejných zájmů, jakož i práv a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob, vyplývajících z tohoto zákona, z předpisů vydaných k jeho provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací dokumentace, z územních rozhodnutí, z provádění stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím užívání, z odstranění stavby a z provádění terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona.

§ 99

Orgány státního stavebního dohledu

Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci

1. stavebního úřadu
2. obcí, které nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti podle § 122 a 124, a jiných orgánů státní správy oprávněných zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání a odstraňování staveb v mezích těchto předpisů.

§ 138a

Obecné technické požadavky na výstavbu

(1) Právnické osoby, fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při navrhování, umísťování, projektování, povolování, realizaci, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb postupovat podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a technických požadavků stanovených prováděcími předpisy (dále jen "obecné technické požadavky").

(2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné povolit pouze z těch ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž povolování výjimek tyto předpisy výslovně umožňují a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými technickými požadavky.

(3) O výjimkách z obecných technických požadavků rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním orgánem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká.

5.1.2. Vyhláška č. 131/1998 Sb.
o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci

Není z hlediska osob s omezenou schopností pohybu a orientace významná, její náplň a cíle určují zásady pro rozvoj území z jiných hledisek.

5.1.3. Vyhláška č. 132/1998 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona

V prováděcí vyhlášce k stavebnímu zákonu je z hlediska užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (mezi ně patří i nevidomí a slabozrací) podchycen především rozsah použití vyhlášky (§2 - ustanovení vyhlášky se týká všech druhů staveb včetně staveb pro dopravu), detailní postupy a požadavky ve správních řízeních (§4 - rozhodnutí o umístění stavby; §20 - stavební povolení; §35 - změny užívání stavby; §32 - kolaudační řízení), odpovědnost za provedení stavby včetně přístupnosti a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (§9, odst.1) i požadavky na projektovou dokumentaci včetně zajištění přístupnosti a užívání stavby výše zmíněnou skupinou osob (§18, odst.1).

Důležité je i formulování náplně a činnosti státního stavebního dohledu (§42). Pro nevidomé a slabozraké je významné i ohlašování informačních, reklamních a propagačních zařízení (§27).

Jako nejdůležitější se jeví ustanovení §27 a proto je uvedeno v plném znění.

§ 27

1. V ohlášení informačních, reklamních a propagačních zařízení (dále v tomto oddílu jen "zařízení") se uvede
   
   1. jméno (název) a adresa (sídlo) osoby, která zařízení ohlašuje,
   2. druh, účel a doba trvání zařízení,
   3. označení stavby nebo pozemku, na němž má být zařízení umístěno, a jméno (název), adresa (sídlo) vlastníka.
2. K ohlášení zařízení se připojí vždy
   
   1. dvojmo návrh zařízení v přiměřeném měřítku a barevném provedení; není-li obecní úřad v místě stavebním úřadem, přikládá se trojmo,
   2. doklad, jímž ohlašovatel prokazuje právo umístit na pozemku nebo stavbě ohlašované zařízení.
3. Pokud je to vzhledem k umístění nebo ke konstrukčnímu řešení zařízení nezbytné, v ohlášení se dále uvede nebo se k němu připojí
   
   1. náčrt nebo fotografie nemovitosti, popřípadě též jejího okolí prokazující vhodnost začlenění zařízení do prostoru,
   2. popis konstrukčního řešení z hlediska bezpečnosti s údaji o použitých materiálech; jde-li o světelné zařízení, popis způsobu jeho napojení na elektrické vedení, zda pro montáž bude žádáno o souhlas k využití veřejného prostranství,
   3. doklady o jednání s orgány státní správy, s vlastníky (správci) pozemních komunikací, sítí technického vybavení, pokud byla předem o zařízení vedena, a rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě jiná opatření dotčených orgánů státní správy vyžadovaná zvláštními předpisy,
   4. údaj o tom, zda se provoz zařízení dotkne práv jiných osob, například oslněním, zakrytím světla, hlukem apod. Dále údaj o tom, jak provoz zařízení ovlivňuje podmínky přístupnosti a užívání staveb a pozemků osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

5.1.4. Vyhláška č. 137/1998 Sb.
o obecných technických požadavcích na výstavbu

V prováděcí vyhlášce k stavebnímu zákonu je z hlediska užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (mezi ně patří i nevidomí a slabozrací) podchycen především rozsah použití vyhlášky (§2 - ustanovení vyhlášky se týká všech druhů staveb včetně staveb dočasných i zařízení stavenišť), důležité jsou pro nevidomé a slabozraké zejména ustanovení týkající se oplocení staveb (§12) a zařízení staveniště (§14), ta jsou dále uvedena podrobně.

Ve vyhlášce jsou uvedeny (§27) i požadavky na přístupnost a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

§ 12

Oplocení pozemků

1. Oploceny musí být pozemky se stavbami,
   1. které mohou působit nepříznivě na životní prostředí (například stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, veterinární asanační ústavy),
   2. kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat (například nápravná zařízení, kasárna, infekční pavilony nemocnic, uzavřená psychiatrická oddělení, zoologické zahrady),
   3. které je třeba chránit před okolními vlivy (například stavby průmyslu potravin, nápojů a pochutin),
   4. které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob (jaderná zařízení, regulační, měřicí stanice apod.).
2. Oplocení nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oplocovaném pozemku a jejího okolí11) a nesmí zasahovat do rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikace.
3. Provedení oplocení nesmí ohrožovat bezpečnost osob včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace a účastníků silničního provozu.

§ 14

Staveniště

1. Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a nadměrnému obtěžování okolí, zvláště hlukem, prachem apod., k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména se zřetelem na osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, dále k znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením.
2. Požadavky na staveništní zařízení z hlediska požární bezpečnosti staveb jsou dány normovými hodnotami.
3. V památkových rezervacích a v přírodních zvláště chráněných územích lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná. Stavby zařízení staveniště nelze ani dodatečně povolit jako stavby trvalé.
4. Odvádění srážkových, odpadních a technologických vod ze staveniště musí být zabezpečeno tak, aby se zabránilo rozmočení pozemku staveniště včetně vnitro staveništních komunikací, nenarušovala a neznečišťovala se odtoková zařízení pozemních komunikací a jiných ploch přiléhajících ke staveništi a nezpůsobilo se jejich podmáčení.
5. Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a stokové sítě v prostoru staveniště musí být polohově a výškově vyznačeny před zahájením stavby.
6. Veřejná prostranství14) a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností (chodníky, podchody apod.), včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat. Ustanovení zvláštního předpisu10),15) tím není dotčeno.
7. Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště smí použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. Po ukončení jejich užívání jako staveniště musí být uvedeny do původního stavu, pokud nebudou určeny k jinému využití.
8. Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi jsou upraveny zvláštním předpisem.15)

5.1.5. Vyhláška č. 174/1994 Sb.
o obecných technických požadavcích
zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

Tato prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu je z hlediska užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (mezi ně patří i nevidomí a slabozrací) základní. V ní podchycen především rozsah použití vyhlášky (§1), vymezení pojmů (§2), důležité jsou pro nevidomé a slabozraké zejména ustanovení týkající se řešení přístupu, místních komunikací a veřejných ploch (§3, §4), detailní požadavky jsou v přílohové části předpisu, nevidomých a slabozrakých se týká zejména část 1, oddíly 1.1 až 1.7.

V současné době je především vzhledem k aktuálním potřebám a realizovaným stavebním úpravám pro nevidomé a slabozraké připravována novela tohoto předpisu, která zejména zpřesňuje některé základní pojmy a opatření. Některé nově navrhované legislativní úpravy jsou v této publikaci uvedeny, protože se jí bezprostředně dotýkají.

Navrhovaný § 2 novely vyhlášky:

Vymezení pojmů

c) pro účely této vyhlášky se dále rozumí:

1. Šikmou rampou - část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do objektu nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi objektu. Je ohraničenou šikmou rovinou, převyšující okolní plochu o více než 20 mm.
2. Vstupním podlažím - prostor stavby, který obsahuje v zásadě místnosti určené hlavním užíváním stavby ( např. bytový dům byty, nikoliv technické zázemí nebo občanské vybavení ).
3. Orientačním bodem pro zrakově postižené - trvalé místo, které je snadno, rychle a jednoznačně vnímatelné hmatem, výjimečně i sluchem a výrazně se odlišuje od okolního prostředí.
4. Orientačním znakem - doplňující hmatová, sluchová i čichová trvalá informace vedoucí k vytvoření správné představy zrakově postiženého o prostředí či prostoru.
5. Vodicí linií - spojnice hmatných orientačních bodů umístěných v pochozích plochách a na vnitřních i vnějších komunikacích
6. Vodicí linií umělou - spojnice uměle vytvořených hmatných bodů umístěných v pochozích plochách a na vnitřních i vnějších komunikacích. Tato linie musí vždy navazovat na vodící linie přirozené.
7. Vodicí linií přirozenou - spojnice hmatných orientačních bodů umístěných v pochozích plochách a na vnitřních i vnějších komunikacích vzniklých přirozeným uspořádáním stavby či jejich jednotlivých prvků.
8. Varovným pásem - zvláštní forma umělé vodící linie ohraničující místo, které je pro zrakově postižené trvale nebezpečné (např. označení hranice mezi chodníkem a vozovkou, sestupného schodu zapuštěného do chodníku a pod.). Musí mít výrazně odlišnou strukturu a charakter povrchu, vnímatelný slepeckou holí a nášlapem, při dodržení kontrastu vůči okolí. Od barevného kontrastu lze upustit v památkových zónách a rezervacích.
9. Signálním pásem - zvláštní forma umělé vodící linie. Určuje nevidomému přesný směr chůze v definovaných případech ( např. přecházení vozovky, přístup k místu nástupu do vozidel.hromadné dopravy). Signální pás musí být vždy ukončen u přirozené nebo umělé vodící linie pro zrakově postižené. Musí mít výrazně odlišnou strukturu a charakter povrchu, vnímatelný slepeckou holí a nášlapem, při dodržení kontrastu vůči okolí, vyjma řešení v památkových zónách a reservacích.
10. Hmatným pásem - zvláštní forma varovného pásu ohraničující místo, které na chodníku s cyklistickou stezkou určuje rozhraní mezi vymezeným prostorem pro cyklisty a chodce a v ulici v obytné zóně ohraničuje zónu bezpečného pohybu zrakově postižené osoby.
11. Vodicím pásem přechodu - pás umístěný ve vozovce, který je součástí vodorovného dopravního značení a vede nevidomého po šikmém přechodu, přechodu delším než 8 m nebo přechodu jehož snížená část je v oblouku.
12. Přerušením vodicí linie přirozené - vzdálenost maximálně 8 m mezi jednotlivými částmi přirozeného hmatného vedení nevidomého (např. mezi šítovými stěnami jednotlivých domů umístěných při chodníku, mezi rabátky a pod.)
13. Přerušením vodicí linie umělé v odbočce - přerušení drážek či jiných vodících prvků této linie na vzdálenost 0,3 až 0,8 m
14. Akustickým orientačním majákem - akustické zařízení s vyhrazenými tóny popř. doplněnými o trvalou hlasovou frázi, které je v trvalém provozu nebo je dálkově spouštěno nevidomým uživatelem a které vede a informuje svým zvukem nevidomého.
15. Dálkovým ovládáním akustických a dalších zařízení - elektronické zařízení se schválenou frekvencí a kódováním ovládané nevidomým či slabozrakým uživatelem, které akustické orientační prvky spouští a aktivuje.
16. Vizuálním informačním panelem - elektronické zařízení, které převádí akustické informace do vizuální podoby (např. informace o neobvyklých provozních stavech v dopravních stavbách apod.).
17. Indukční smyčkou pro nedoslýchavé - zařízení které umožňuje osobám se sluchovým omezení pomocí osobní kompenzační pomůcky přijímat zvuk akustických reprodukčních zařízení (ozvučení sálu kin, překladatelský servis apod.).

5.1.6. Vyhláška č. 26/1999 Sbírky obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy
o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze

Ve vyhlášce doplňující stavební zákon (dáno §143, odst.4) je z hlediska užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (mezi ně patří i nevidomí a slabozrací) podchycen především rozsah použití vyhlášky (čl.2 - ustanovení vyhlášky se týká všech druhů staveb včetně staveb dočasných i zařízení stavenišť), důležité jsou pro nevidomé a slabozraké zejména ustanovení týkající se oplocení staveb (čl.12) a zařízení staveniště (čl.14), ta jsou dále zmíněna.

Převážná většina článků je věcně i textově shodná s ustanoveními vyhlášky č.137/98 Sb. podrobně uvedenými v části 5.1.4 této publikace. Odchylnosti se netýkají zdravotně postižených.

5.2. Provozované stavby

Úpravy prostředí pro usnadnění samostatného pohybu a orientace nevidomých a slabozrakých na realizovaných stavbách nejsou relativně nákladné a často jsou možné jako dodatečná úprava staveb a zařízení již provozovaných. Týká se to například umísťování akustických orientačních majáčků nebo i celých akustických orientačních systémů, doplnění světelné dopravní signalizace akustickou signalizací pro nevidomé, doplnění signálních a varovných pásů v dlažbě hlavně na přechodech pro chodce, doplnění interiérů budov (úřadů, peněžních ústavů, zdravotnických zařízení) apod. Tyto dodatečné úpravy projednávají místní složky občanských sdružení nevidomých a slabozrakých s provozovateli v místě za spoluúčasti odborníků na bezbariérové životní prostředí a orgánů státní správy a samosprávy (např. magistrát, radnice, stavební úřad, policie apod.). Náročným dodatečným opatřením je tvorba umělých vodících linií v některých dopravních stavbách (například jsou provedeny za provozu na některých stanicích metra na trase "C"). Všechna dodatečná opatření vždy pouze nahrazují a doplňují nedostatky původního návrhu, řešení a provedení stavby. Proto je u nově prováděných staveb nutné dbát na to, aby byly přístupné a uživatelné všemi, tedy i osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, mezi které patří i nevidomí a slabozrací. Úpravy stávajících staveb jsou vždy náhradním řešením.