1) ^EBrzy bude ráno, je už skoro pět,
sovy za oknem teď přestanou pět,
^Amám v dlaních jednu ^C#mitvář.
^EZlomil nade mnou František z Asisi hůl,
a potom mi řek jen ty asi jsi vůl,
^Aa dal mi svou svato^C#mizář.

®: ^ESvítí sva^Htozář na všechny strany,
^G#minikdy v její záři ^Anesplete si struny,
^Eani refrén se slokou.
Až jí ztratí ^Hbude zase zpátky,
^G#mitrávit nad papírem ^Asoboty a pátky,
^Ehledat refrén se slokou.

2) Na hlavu nebohou jsem si svatozář dal,
a hned hezký texty pro Ilonu psal,
a cítil jsem jisker proud.
Trvalo jen chvíli, co jsem ji měl,
než jsem svatozář na kovárně zapomněl,
nad ránem, pod pípou.

®: 2x