Ami                    G
1. Polní cestou kráčeli šumaři do vísky hrát,
     Ami                          G
   svatby, pohřby tahle cesta poznala mnohokrát,
       F                G           Ami
   po jedné svatbě se chudým lidem synek narodil
      F          G           E
   a táta mu u prašný cesty života strom zasadil.

              A
R: A on tam stál, a on tam stál,
             F#mi
   a koukal do polí, a koukal do polí,
               D                               E
   a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí,
           A           F#mi           D      Dmi
   korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,
           A              E          A
   a jeho pokladem byla tráva střapatá.

2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl
   jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl,
   a z vísky bylo město a to město začlo chtít
   asfaltový koberec až na náměstí mít.
R:

3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl,
   ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil,
   tak naposled se do nebe náš strom pak podíval
   a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal.
R:

4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,
   a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál,
   dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával
   a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál.

R: Jak tam stál, stál tam sám,
   a koukal do polí, a koukal do polí,
   a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí,
   korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,
   a jeho pokladem byla tráva střapatá ...