G      C       D
1. Je nás víc než loni,
   G   C            D
   obyčejnejch pěšáků,
     Hmi           C
   chodíme hledat víru svou,
            G                  D
   v dlažbě ukrytou, jsme děti ulice.

2. Ráno bývaj' smutný nádraží,
   lásky odjížděj' se vdát,
   na peróně stojí schoulený,
   s dálkou snoubený pěšáci silnice...

    F              G
R: Má svou jistou píseň,
      F                   G
   s košilí kdo spí drátěnou,
   Hmi            C
   ó, lidé, tiše půjdem
             G               D                G
   do starý vrby zvolat: hallo, jdem dál, hallo.

3. Jednou zuje pěšák boty svý
   na šachovnici světa rád,
   vykouří doutník, lehne si
   do stoky pod širák a bude snít.

4. O malých dětech na nádraží,
   co hledaj' mámy a duši svou,
   ptáci pod křídly je ukryjou
   a pak v objetí s nimi odletí.
R:

5. Půlnoční vítr už vyhrává
   píseň malých pěšáků,
   ulicí smutkem dlážděnou,
   tichou dálnicí, tichou dálnicí půjdem dál...