RODINA nebo ústavy sociální péče?
Filozofií Mobilis,o.s. je především podporovat, ne nahrazovat rodinu. Rodinu chápeme jako základní stavební kámen naší společnosti. Podpora rodiny je jedním z nejdůležitějších vztahů mezi státem a člověkem a to nejenom z hlediska ekonomického, ale i z hlediska sociálního a psychologického. Řečeno jinými slovy, podpora rodiny je významnou pákou přestavby společnosti vůbec.
Všechny děti patří do rodiny, i ty se zdravotním postižením. Proto rodiny by měly dostat takovou podporu, aby své děti mohly mít doma. Pokud děti nemohou z jakýchkoliv důvodů zůstat ve své rodině, musí se umístění mimo rodinu od začátku pokládat za dočasné řešení a musí být vyvinuto úsilí o znovusjednocení rodiny. Nelze-li toto znovusjednocení uskutečnit a chybí-li aktivní snaha rodičů, je třeba energicky prosazovat adopci, jako naplnění práva každého dítěte na stabilní rodinu. Pokud děti nemohou žít ve vlastní nebo adoptivní rodině, tak by se měla dávat přednost pěstounským rodinám před jakýmkoliv umístěním mimo domov ve skupině.
Umísťování dětí z ústavů sociální péče do náhradních smluvních domácností je jedním z nových projektů podpory rodiny pro děti se zdravotním postižením. Systém smluvních domácností by fungoval na principu poskytování služeb na základě živnostenského listu.
Ústavy sociální péče by se tak staly agenturami zprostředkovávajicími služby, přičemž by sloužily zároveň celé obci. Jedná se například o oblast stravování, osobní asistence, respitní péče ( ošetřovatelská, rehabilitační, poradenská a pod.), služby řešící dopravu, respitalitní služby ( oddechové, rekreační ubytování, rekondiční pobyty) a pod. Tento systém péče je ověřený v řadě zemí západní Evropy. V současné době se touto iniciativou zabývá ÚSP v Horní Poustevně. Podle slov jeho ředitele M. Chába lze některé součásti ústavních služeb i privatizovat. Samostatně by se určitě byla schopna uživit kuchyň, prádelna či "home care".
Je spousta rodičů, pro které je umístění jejich dětí se zdravotním postižením do ústavu sociální péče skutečně krajním, ale jediným možným řešením. Pro ponechání si dítěte doma nemá každý podmínky - bytové, existenční atd. Například pro osamělou matku dítěte se zdravotním postižením, které vyžaduje permanentní péči, je víceméně nemožné si je ponechat doma, jelikož tato rodina musí někde bydlet, musí z něčeho žít, nakupovat speciální pomůcky a zařízení atd. Podpora rodinné péče v této oblasti i v podobě vytváření smluvních domácností (ekonomických jednotek svou velikostí odpovídajících rodinné skupině) by měla nahradit stávající ústavní péči, která porušuje základní lidská práva. Jeden velký člověk řekl, že kolektivizmus je ve své podstatě nedemokratický, protože dává autoritářské menšině takové pravomoci, o jakých se nesnilo ani španělské inkvizici.
Pojem svoboda znamená mít možnosti výběru. Rodina s dítětem se zdravotním postižením musí mít z čeho si vybrat. Zatím jsou jenom dvě výrazné možnosti. Zůstat v domácí nebo azylové izolaci v závislosti na sociálním příspěvku, nebo klasická ústavní péče.
Mobilis,o.s. proto podporuje rozvoj sociálních služeb tak, aby sloužily všem lidem i těm se zdravotním postižením. Na prvním místě je občan a jeho rodina. Znamená to, že prostředky ze státního rozpočtu budeme směřovat přímo rodinám a ne velkokapacitním lidojemům, ústavům sociální péče. To výrazně ušetří státní prostředky, zefektivní sociální péči a naplní základní lidské právo - být součásti rodiny.
[Domů
| Zpět]
Chcete-li se kontaktovat s touto organizací, použijte kontaktů na organizaci
uvedených na této stránce na začátku.
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých je správcem tohoto
Informačního systému pro zdravotně postižené.
Máte-li připomínky ke vzhledu stránky nebo je v textu překlep či chyba,
pište na web@braillnet.cz