Vývoj kuželkářského sportu zrako­vě postižených v Československu a České republice

 

Počátek let sedmdesátých se vyznačoval zvýšenou sportovní aktivitou zrakově postižených v tehdejším Československu. Hegemonii šachu ve sportu dospě­lých nevidomých, která přetrvávala od konce let dva­cátých, začaly prolamovat klasické pohybové sporty. V rychlém sledu byly položeny základy atletiky, pla­vání a lyžování zrakově postižených. Jejich hlavním propagátorem a organizátorem byl PhDr. Jiří Reichel. Rozvoj těchto sportů byl podněcován mož­nostmi výjezdů na atraktivní zahraniční soutěže. Dy­namičnost těchto sportů však omezovala rozvoj člen­ské základny na mladší věkové kategorie ZP sportov­ců. Bylo třeba nabídku obohatit o sport, který by vy­hovoval prakticky každému - mladším i starším, mužům i ženám, nevidomým i slabozrakým. Tako­vým sportem se posléze ukázaly být kuželky.

Základy kuželkářského sportu zrakové postižených v Československu položil Vlastimil Procházka, který na podzim 1974 založil při TJ Secheza Lovosice prv­ní kuželkářský oddíl nevidomých a slabozrakých. Na tuto myšlenku byl přiveden nevidomými a slabozra­kými sportovci v bývalé Německé demokratické re­publice, kam často jezdil s výpravami českých ZP plavců. Zrakově postižení v NDR založili svůj kužel­kářský sport již v roce 1952 a postupně jej metodic­ky zdokonalili a organizačně povznesli mezi své nej­populárnější sportovní aktivity. V. Procházka se in­spiroval v NDR i při tvorbě hlavních ustanovení prv­ních českých Pravidel kuželek ZP, která vypracoval koncem r. 1974. Narychlo ustavené družstvo TJ Sechezy Lovosice (Procházka, Kugler, Gábor, Vodochodský, Dokonalová a Jůzl) zavítalo již v únoru 1975 do Zwickau v NDR, kde sehrálo své první utkání s družstvem ZP kuželkářů tamní BSG Einheit. Získalo cenné soutěž­ní zkušenosti i motivaci k další činnosti. Následova­la série vzájemných utkání, při kterých se výkon­nostní náskok zkušenějších německých kolegů po­stupně snižoval. Odvetné utkání TJ Secheza Lovosi­ce - BSG Einheit Zwickau se konalo v Lovosicích již 15. května 1975 a bylo to první utkání družstev ZP kuželkářů v Československu. Výsledky domácích hráčů byly započítány do přeboru oddílu, který je možno pokládat za první domácí soutěž jednotlivců. Lovosičtí pozvali družstvo ze Zwickau v témže roce ještě jednou, a to v listopadu, aby s ním sehrálo ut­kání ke Dni nevidomých, čímž byl položen základ k tradičním listopadovým turnajům v Lovosicích.

Oddíl ZP kuželkářů TJ Secheza Lovosice se úspěš­ně zhostil úlohy průkopníka nového sportu pro nevi­domé. S podporou člena výboru Sekce zrakově posti­žených sportovců STZPS pana Víta Hrona byl pro­střednictvím časopisu Zora vyhlášen I. přebor ZP ku­želkářů Československa, který se konal 21. května 1976 v Lovosicích. Zúčastnilo se ho 10 domácích zá­vodníků a jediný přespolní ing. Z. Bervida z Choto-vin u Tábora, který hrával kuželky výkonnostně, avšak po ztrátě zraku je opět poprvé vyzkoušel až na přeboru v Lovosicích. Vítězem přeboru se stal slabo­zraký J. Jůzl výkonem 405 b. (po srážce 20%).

I. celostátní přebor měl náborový charakter a dů­ležitou úlohu propagační. Přihlíželo mu osm mla­dých ZP sportovců z Prahy, které přivedl J. Reichel, předseda oddílu ZP sportovců TJ Slovan Svoboda Praha. Zájemci o nový sport se při té příležitosti se­známili s Pravidly kuželek pro ZP a nakonec si tento sport i prakticky vyzkoušeli. Výsledkem bylo založení druhého oddílu ZP kuželkářů v Československu, a to při TJ Slovan Svoboda Praha, který již od září 1976 zahájil pravidelný trénink na kuželně Slavia IPS Praha. Dlouholetým předsedou tohoto oddílu byl J. Reichel, který též patřil mezi výkonnostní špičku.

Družstvo Slovanu Svoboda Praha prodělalo svůj soutěžní křest při mezinárodním oddílovém trojutkání, které se konalo 4. 12. 1976 na kuželně v Lovosi­cích. Pražští ZP kuželkáři se lovosickým kolegům od­vděčili pozváním k utkání do Prahy, které se usku­tečnilo 27. 2. 1977 na kuželně Slavie Praha, čímž byla založena tradice pražských turnajů ZP kuželká­řů. Z původního oddílu ZP kuželkářů Slovan Svobo­da Praha se na podzim 1978 oddělila skupina hráčů pod vedením S. Měchury, která při ustavení specific­ké TJ Zora Praha založila druhý pražský oddíl ZP ku­želkářů. Později přestoupili ZP sportovci ze Slovanu Svoboda Praha do Slavie a pokračují v činnosti pod hlavičkou této slavné tělovýchovné jednoty.

Třetí oddíl kuželkářů v Československu vznikl při TJ Lokomotiva Karlovy Vary. O jeho založení se za­sloužil především prakticky nevidomý masér Pavel Rogaczewski. Trenérsky a metodicky mu významně pomáhala K. Rauerová. Oddíl se vyznačoval vysokou aktivitou. Směle se ujal úlohy pořadatele II. celostát­ního přeboru ZP kuželkářů (23. 4. 1977) a úspěšně jej zajistil.

Na podzim 1977 vznikly v Čechách další dva od­díly ZP kuželkářů - Sokol Chotoviny, založený ing. Z. Bervidou a Autoškoda Mladá Boleslav, na jehož založení měl hlavní zásluhu František Krčma, který zastává funkci předsedy tohoto oddílu nepřetržitě od jeho založení. Přibližně o rok později zahájily činnost oddíly Zora Praha a Lokomotiva Cheb. S Lokomoti­vou Cheb vstoupil do kuželkářského hnutí ZP v Čes­koslovensku její trenér Gusta Wojewoda, který v osmdesátých letech obětavě pracoval jako jednatel a klasifikátor STK kuželek a vydával Kuželkářský zpravodaj zrakově postižených, jenž sehrával důleži­tou metodickoorganizační úlohu. Za pouhé čtyři ro­ky vzrostl počet oddílů ZP kuželkářů v Českosloven­sku na sedm a kuželky se staly organizačně nejroz­vinutějším a nejuspořádanějším sportem nevido­mých a slabozrakých. Předseda STK kuželek V. Pro­cházka vypracoval nová Pravidla a Soutěžní řád ku­želek SZPS ČSTV, které již akceptovaly kvalitativní i kvantitativní změny v členské základně a organi­zační struktuře, v soutěžní aktivitě a metodice ku­želkářského sportu zrakově postižených. Pokrok v kuželkách ZP byl po zásluze oceněn III. celostátní konferencí STZPS, která toto sportovní odvětví Sva­zu uznala za řádně zavedený sport a přiznala mu právo i finanční prostředky na pořádání mistrovství republiky.

1. mistrovství republiky ZP kuželkářů se konalo ve dnech 23.-24. června 1979 na kuželně TJ Slavia Praha. Pořadatelem byl oddíl ZPS Slovan Svoboda Praha. Mistrovský titul si vybojovalo 6-ti členné druž­stvo Autoškoly Mladá Boleslav. Od 1. září 1979 se hrají dlouhodobé kvalifikační soutěže o postup na mistrovství republiky. Koncem roku 1979 byl založen první oddíl ZP ku­želkářů na Moravě. Vznikl při TJ Start Zlín (tehdy ještě Gottwaldov). Jeho vedení se ujal nevidomý telefonista František Otáhal, který se stal nadšeným propagátorem kuželek mezi zrakově postiženými na Moravě. F. Otáhal inicioval založení oddílu při TJ Lokomotiva Ingstav Brno. Předsedou oddílu se stal Miroslav Bíza, rovněž nevidomý telefonista, který vy­užil svých komunikačních možností a zahájil kuželkářkou agitaci v Bratislavě. Výsledkem jeho snažení bylo založení prvního slovenského oddílu při TJ Mla­dost (nyní Spoje) Bratislava (jaro 1983). M. Bízu zá­hy vystřídal ve vedení oddílu Lokomotiva Brno František Ficián, který jej vyvedl na česlné místo mezi oddíly ZP kuželkářů v Československu. Koncem osm­desátých let převzal F. Ficián v STK úkoly G. Wojewody a plní je přes značné zaneprázdnění odbornou prací v hnutí nevidomých.

Pamětihodnou událostí v české i německé historii kuželkárského sportu zrakově postižených bylo me­zistátní utkání ZP kuželkářů Československa a Ně­mecké demokratické republiky, které se konalo 23. dubna 1983 ve městě Kahla v NDR. Za Českosloven­sko startovali: F. Otáhal, T. Pukowiec, J. Dudek, I. Tůma, J. Borecký, J. Reichel, J. Ipolt a J. Novák. Utkání skončilo poměrem 3 895 ku 3 419 ve prospěch domácích.

Další rozvoj organizační základny kuželek zrakově postižených pokračoval převážně na Moravě a na Slovensku. Oddíly vznikaly a zapojovaly se do soutěžních aktivit následovně:

1985 - Meta Opava (dlouholetá předsedkyně Ž. Škropeková)

1987 - Družstevník Lučivná (zasloužilý předseda ing. Š. Kopčík)

1989 - Sportinvalid Košice

1989 - Lokomotiva Vrútky a Duslo Šala

1990 - Start Levoča

1991 - Baník Ostrava

1992 - Škoda Rokycany

1992 - SKNS Žilina

1993 - Start Báhoň

 

Postupně vzniklo na území České a Slovenské re­publiky 20 oddílů ZP kuželkářů, z nichž až dosud zanikl pouze jediný - Sokol Chotoviny.

Přehled Mistrovství ČSSR a ČSFR, jeho pořadatelů a vítězů

Mistrovství ČSSR, 23. 6. 1979, Slovan Svoboda Praha - Aš Mladá Boleslav

II. Mistrovství ČSSR, 16. - 17. 8. 1980, Sokol Chotoviny - Sokol Chotoviny

III. Mistrovství ČSSR, 23. - 24. 5. 1981, Aš Mladá Boleslav - Aš Mladá Boleslav

IV. Mistrovství ČSSR 28. - 30. 5. 1982, Lokomotiva Cheb - Zora Praha

V. Mistrovství ČSSR, 29. - 30. 5. 1983, Zora Praha - Aš Mladá Boleslav

VI. Mistrovství ČSSR, 26. - 27. 5. 1984, Start Gottwaldov - Start Gottwaldov

VII. Mistrovství ČSSR, 18. 5. 1985, Loko Karlovy Vary - Aš Mladá Boleslav

VIII. Mistrovství ČSSR, 30. 5. - 1. 6. 1986, Sokol Chotoviny - Aš Ml. Boleslav

IX. Mistrovství ČSSR, 23. - 24. 5. 1987, Autoškola Ml. Boleslav - Start Gottwaldov

X. Mistrovství ČSSR, 28. - 29. 5. 1988, Lokomo­tiva Cheb - Spoje Bratislava

XI. Mistrovství ČSSR, 4. 6. 1989, Lokomotiva Brno - Lokomotiva Brno

XII.Mistrovství ČSSR, 26. 5. 1990, Spoje Bratislava - Spoje Bratislava

XIII. Mistrovství ČSFR, 25. 5. 1991, Meta Opava - Spoje Bratislava

XIV.Mistrovství ČSFR, 29. 5. 1992, Sportinvalid Košice - Družstevník Lučivná

 

Mistrovstvím ČSFR v Košicích byla uzavřena spo­lečná historie kuželkárského sportu zrakově postiže­ných Československa.

Současné vrcholné soutěže ZP kuželkářů České republiky založily svou tradici I. přeborem ČR, který se konal 30. 4. 1989 v Karlových Varech. Prvním českým přeborníkem v soutěži družstev se stala Lo­komotiva Cheb. II. přebor se konal 12. 5. 1990 v Mladé Boleslavi, kde se přeborníkem pro rok 1990 stalo družstvo TJ Lokomotiva Ingstav Brno. Brňané obhájili titul i na III. přeboru, který se konal 27. 4. 1991 opět v Mladé Boleslavi. Po rozdělení Českoslo­venska a vyhlášení státní svrchovanosti České re­publiky byl statut přeboru republiky povýšen na mistrovství, aniž se však odstoupilo od započatého číslování ročníků. IV. Mistrovství, které se konalo 25. 4. 1992 v Lovosicích, se stalo další kořistí druž­stva Lokomotivy Ingstav Brno. V. Mistrovství uspo­řádala dne 24. 4. 1993 Meta Opava a opět zvítězila Lokomotiva Brno. Brňané obhájili mistrovský titul i na VI. Mistrovství, které se konalo 21.5. 1994 v Ro­kycanech.

Kuželkářský sport zrakově postižených byl vybu­dován na zdravých základech. Dostal pevnou orga­nizační strukturu, jasná Pravidla a Soutěžní řád, ce­loroční soutěžní vytížení. Má všechny předpoklady i nadále sloužit zdravému sportovnímu i společen­skému vyžití nejširšího okruhu zrakově postižených.