U základů českého
sportu zrakově postižených (ZP) se setkáváme se šachovým klubem nevidomých
Stela, který byl založen v r. 1929 skupinou chovanců Klárova ústavu
v Praze. Klub se záhy zapojil do Pražské župy
šachistické a zúčastňoval se regulérně jejích soutěží. Příkladu
šachistů z Klárova ústavu následovali v roce
1936 šachisté z pražského Deylova ústavu, později pak založili Klub
nevidomých šachistů i chovanci Slepeckého
ústavu v Brně. Činnost klubů ve slepeckých ústavech byla značně
omezována ústavními předpisy, skutečným
průlomem šachového hnutí nevidomých na veřejnost a jedním z prvních
pokusů o společenskou integraci zrakově postižených bylo založení Šachového
klubu Podpůrného spolku samostatných slepců (PSSS), k němuž došlo
r. 1943 v Praze. Šachový klub PSSS se v r. 1949 spojil s tělesně
a sluchově postiženými šachisty, čímž byl
vytvořen Šachový klub Ústřední jednoty invalidů, který měl klubovnu
v Křemencově ulici v Praze. V padesátých letech byla založena
tradice Celostátních šachových turnajů nevidomých šachistů v rekreačním
středisku Svazu invalidů v Hodoníně u Kunštátu. V r. 1958 zavítala
výprava našich šachistů do Moskvy k mezinárodnímu utkání se sovětskými nevidomými šachisty. Významnou
úlohu v počátečních desetiletích rozvoje organizovaného šachu
nevidomých v Československu sehrál Jan Krejča (1900-1978), který byl nejen
výborným šachistou a organizátorem šachového hnutí, ale i dlouholetým vedoucím šachové přílohy časopisu Zora.
Padesátá léta se
vyznačovala nástupem lehké atletiky. V r. 1952 se z iniciativy L.
Nopa, učitele školy pro nevidomé v Praze na Hradčanech a D. Hanáka
z brněnské školy pro nevidomé, poprvé uskutečnily lehkoatletické závody
žactva škol pro zrakově postižené (Praha,
Brno, Levoča). První ročník těchto závodů se konal korespondenčně (na
dálku), od roku 1953 se pak tyto závody konaly vždy na závěr školního roku
v některém středisku slepeckého školství jako přímé soutěže. Postupně se
do závodů zapojily i školy II. cyklu (učňovské školy a Konzervatoř pro ZP) a
školy pro slabozraké (Litovel, Opava, Bratislava, Praha). Závody bývaly
zahajovány hromadnými prostnými
vystoupeními nevidomých cvičenců, později
se připojily další sporty (např. golbal). Československo se stalo průkopníkem mezinárodních sportovních styků
ZP mládeže, když v r. 1956 uspořádalo Mezinárodní lehkoatletické závody
žactva škol pro nevidomé
z Československa, Maďarska, Polska a NDR. Tyto závody inspirovaly Všeruskou organizaci nevidomých
k uspořádání Mezinárodních lehkoatletických
závodů ZP mládeže v Leningradě, kterých se zúčastnila reprezentační
družstva Ruska, Československa, Polska,
Maďarska, Rumunska a NDR. Naši
závodníci tehdy dosáhli vynikajícího úspěchu, když obsadili druhé místo
za prvními Rusy.
Sportovní aktivity
zrakově, ale i tělesně a sluchové postižených v padesátých letech
metodicky i organizačně zajišťovala
Celostátní komise pro řízení tělovýchovy
a sportu defektních sportovců při ÚV ČSTV. S rozšiřováním členské
základny a narůstáním počtu oddílů i sportů vystupovala stále naléhavěji
otázka pevnější organizace sportu zdravotně postižených. Tuto úlohu převzala Sekce defektních sportovců ÚV
ČSTV, která byla založena 6. ledna 1961. Do Sekce vstoupili zrakově, tělesně a
sluchově postižení sportovci. Předsedou Sekce se stal V. Boubín. Sekci řídil
1O členný výbor, ve kterém měla každá kategorie sportovců dva zástupce.
Specifické záležitosti jednotlivých
kategorií řešily komise. První komise ZP sportovců byla ustavena ve
složení: Tyl, Baňas, Gabriel, Benda, Jelínek, Januška, Nop, Trčila a Zoričák.
V komisi ZP sportovců byly zastoupeny oddíly z Prahy, Brna, Ústí n.
L., Bratislavy a Levoče. Ve výčtu provozovaných sportů jsou uváděny: šach,
plavání, turistika a veslování. Záhy si získala zastoupení i lehká atletika.
V období let
1968-1969 zaznamenalo významné změny i sportovní hnutí zdravotně postižených.
Sekce defektních sportovců se rozdělila na dva svazy. Neslyšící sportovci si
ustavili vlastní svaz, zatímco zbývající dvě kategorie založily svaz společný.
Ustavující konference Svazu tělesně a zrakově postižených sportovců se konala
6. června 1970.
V sedmdesátých
letech byly založeny další pohybové
sporty ZP - plavání, lyžování, kuželky a rollbal (později transformován na
golbal). Činnost ZP sportovců v jednotlivých sportech zajišťovali zejména
V. Hron, J. Reichel, V. Procházka, V. Matějka. K oddílům v Praze,
Brně a Ústí n. L. se postupně přidávaly nové oddíly v Ostravě, Lovosicích, Karlových Varech, Mladé Boleslavi,
Chebu, Zlíně, Olomouci, Vracově atd.
V r. 1981 -
Mezinárodním roce invalidů - se Svaz tělesně a zrakově postižených přejmenoval
na Svaz invalidních sportovců (SIS). Po
založení IBSA (Mezinárodní asociace
nevidomých sportovců) v dubnu 1981 v Paříži se sekce ZP sportovců
SIS kategoricky dožadovala členství Svazu v této organizaci, tento
požadavek však po léta narážel na nepřízeň vedení Svazu a ČSTV, které se
zdráhaly řádně platit členské poplatky IBSA. Přesto IBSA členství Československa
v praxi uznávala a proto se ZP sportovci ČSSR zúčastňovali mezinárodních
soutěží ZP sportovců, pokud se nejednalo o větší finanční náročnost. Od roku
1980 se začala výrazněji rozvíjet i vykonnostní turistika zrakově postižených.
ZP turisté se začali pravidelně zúčastňovat Celostátních srazů zdravotně
postižených turistů, jejichž tradice byla založena v r. 1980
v Rožnově pod Radhoštěm. Ke dni 18. 9. 1983, kdy se konala IV. konference
SIS, registrovala sekce ZP sportovců SIS 750 členů ve třech specifických tělovýchovných jednotách a 15 oddílech.
Dne 25. dubna 1986
přijalo předsednictvo SIS ÚV ČSTV rozhodnutí iniciovat založení Českého svazu zdravotně postižených sportovců. Výchozí materiál pro
ustavení tohoto národního svazu byl schválen předsednictvem ČÚV ČSTV 13. října
1986. Ustavující konference Českého svazu zdravotně postižených sportovců se
konala v červnu 1987. Předsedou svazu se stal PhDr. P. Klíma, předsedou
sekce ZPS byl zvolen Z. Horák. Ustavení národního svazu zdravotně postižených
sportovců rozšířilo materiální zdroje a obohatilo soutěžní systém sportu
zrakově postižených v České republice. Od roku 1988 již byly v řadě
sportů pořádány pravidelně republikové přebory zrakově postižených.
Ve znamení
prohlubujícího se politicko společenského konfliktu v Československu se 17.
září 1988 konala V. konference SIS, která zvolila předsedou Svazu MUDr. V.
Smetanu. Předsedou sekce ZPS se stal PhDr. J. Reichel. V důsledku
byrokraticko politického nátlaku ze strany sekretariátu ÚV ČSTV došlo ke
sloučení Svazu invalidních sportovců se Svazem
neslyšících sportovců pod názvem Svaz zdravotně postižených sportovců
(SZdPs) ČSTV. Nový svaz registroval 100 oddílů a TJ s celkovým počtem 5
000 členů. Sekce ZP sportovců se podílela na celkovém počtu členů tohoto svazu
pouhými 15 procenty. Další činnost SZdPs
ČSTV byla poznamenána stále hlubšími rozpory mezi funkcionáři a orgány
jednotlivých kategorií, nakonec i rozkladem
ČSTV. Situace si vynutila mimořádnou konferenci SZdPs, která se sešla 17. 2. 1990. Konference nedospěla
k jednoznačným společným
rozhodnutím o dalším osudu Svazu. Vývoj pak na základě různých jednání a
iniciativ dospěl k utvoření samostatných svazů jednotlivých kategorií sportovců.
Ustavující Valná
hromada Českého svazu zrakově postižených sportovců (ČSZPS) se konala 9. února 1991. Předsedou Svazu byl zvolen V. Procházka. ČSZPS si zajistil právní subjektivitu, přihlásil
se však do Unie zdravotně postižených sportovců, jejíž sekretariát mu poskytoval administrativně organizační
servis. Na Slovensku vznikla obdobná organizace pod názvem Sekce nevidomých a
slabozrakých sportovců. Oba svazy utvořily
Federaci vizuálně handicapovaných
sportovců ČSTV jako zastřešující organizaci pro zajišťování státní
reprezentace sportu zrakově postižených. Federace však zanikla na podzim 1993 v důsledku
rozdělení Československa.
První Valná hromada
ČSZPS po zrušení Federace vizuálně
handicapovaných sportovců ČSTV se konala
30. ledna 1993. Předsedou Svazu byl zvolen A. Hamrozi z Baníku Ostrava. ČSZPS v současné době
registruje zhruba 500 sportovců a turistů, kteří se sdružují a provozují svou
činnost ve dvou specifických jednotách a 22
oddílech. Oddíly a kluby ČSZPS provozují tyto sporty: lehká atletika,
plavání, golbal, lyžování (běžecké i
sjezdové), kuželky, šachy, cyklistika, aplikovaný stolní tenis a
turistika.
Sídlem ČSZPS je Praha
Mezi stadióny 40
160 17 Praha 6 -
Strahov